Listopad 2014

Ohlédnutí za 17. listopadem

22. listopadu 2014 v 12:47 | Annox
Bohužel jsem neměl možnost napsat tento článek dřív (okey, spíš jsem se na to vykašlal a jen se mi nechtělo, ale takhle to zní přeci jen líp :D) ale i takhle dodatečně bych chtěl napsat pár řádků k svátku, který jsme měli v pondělí 17.11. Ten den jsem na facebooku narazil na dost zajímavou "diskuzi". Nějaký člověk napsal jeden z těch zbytečných statusů ve stylu "Jóóó konečně volno!!" a nějaký inteligent v komentářích položil dotaz, proč vlastně to volno dneska máme. Po tom, co se mu dostalo ostré kritiky (zase to zní líp, než když řeknu, že o něm všichni řekli že je idiot, když to neví :D) ukončili další inteligenti "diskuzi" něčím jako, že je jim to stejně úplně jedno co se stalo, hlavně, že není škola.

Vážně je mi hodně líto, že je tolik mladých lidí lhostejných, politický život jde zcela mimo ně a přitom právě to ovlivňuje jejich životy. Vzmůžeme se akorát tak na brblání, že politici prostě lžou a kradou a žijeme ve strašné době a všechno je na nic. A potom ještě někdo řekne něco jako, že za komunismu bylo líp. Jasně, nežil jsem v té době, ale mí rodiče i prarodiče ano. A někteří s komunismem souhlasí a jiní zase ne, takže mám možnost vyslechnout si argumenty i životní zkušenosti obou stran a udělat si o tom nějaký obrázek.

Všechno je fajn

9. listopadu 2014 v 19:37 | Annox |  Zápisník
Tra a la! Poslední dobou mám hrozně dobrou náladu a ani vlastně nevím proč. I když rozhodně si na to nestěžuju, spíš se bojím, že to jednoho ne moc krásného rána zmizí. Ale zatím nezmizelo! Takže se mám skvěle, naprosto bez důvodně a nezbývá mi nic jiného než ti to užívat! Snažil jsem se přijít na to, proč to tak je. Víc času? Míň stresu? Míň písemek ve škole? Míň problémů? Vůbec ne! Vlastně mě štve strašná spousta věcí, ale štvou mě takovým speciálním způsobem. Z nějakého důvodu jsem nakažen nezměrným optimismem a všechno, co mě momentálně nějak negativně ovlivňuje, nebo mi to prostě "jen vadí" se zdá takové neškodné, spíš jako výzva, malichernosti, které překonám jedna dvě!