Červenec 2014

Řezník - recenze

23. července 2014 v 17:16 | Annox |  knihy
Anotace: Jimmy Parisi je spokojený člověk - dělá slušnou kariéru u chicagské policie a jistá půvabná rudovláska právě přijala jeho nabídku k sňatku. Pak se ale cosi šeredně zvrtne a Jimmyho život nabere podivný směr… Ve městě začal řádit bestiální vrah, který své oběti nejprve znásilní a pak zohaví jejich mrtvá těla. Policisté mu dali přezdívku Řezník, poněvadž důkazy nasvědčují tomu, že obchoduje s orgány zavražděných žen. Vyšetřováním je pověřen Jimmy Parisi. Pomocí vyspělé kriminalistické techniky a vlastní intuice se mu podaří zúžit seznam podezřelých na jediné jméno. A právě v té chvíli začíná nelítostný boj mezi policistou, rozhodnutým učinit spravedlnosti zadost, a zabijákem, který už nemá co ztratit. Jsou si překvapivě blízko - vrah má dokonce dokonalý přehled o novopečené paní Parisiové.

Název: Řezník
Autor: Thomas Laird
Překlad: Lucie Součková
Nakladatelství: Domino
Série: Jimmy Parisi
Díl: 1.
Počet stran : 218



Tuhle knížku jsem začal číst vlastně úplnou náhodou, protože pokaždé když jsem se nějakým způsobem ocitl před knihovnou, považoval jsem knihu ji za něco úplně jiného. Na jednu stranu mě hodně potěšilo, že jsem našel "novou" knížku, kterou jsem ještě nečetl, na stranu druhou mi teď vrtá hlavou, kde je ta knížka co tam původně měla být :D

Nepředpokládám, že tuto knihu bude znát nějak víc lidí, protože je to už jednak starší kousek a jednak nejde o nic nějak známého. A bohužel ani povedeného. Knihou jsem se prokousával dobré tři týdny a dočetl jsem ji jenom kvůli své zásadě, že každou knihu, se kterou začnu nakonec dočtu i kdyby mě to měl stát život. Tentokrát se tak málem stalo.

(Sebe)vražda v knihkupectví

18. července 2014 v 17:12 | Annox |  Zápisník
Dneska dopoledne jsem vyrazil do města, a i když jsem tam jel hlavně kvůli zařizování všech možných i nemožných věcí, nakonec jsem našel trochu času i na návštěvu knihkupectví. K tomu se ale ještě vrátím. Tohle je takový můj první deníkový článek, nevím jak moc časté takové články budou, protože nebaví všechny, a můj život zase není tak zajímavý, abych o něm mohl psát každý den sáhodlouhé články :D A navíc mám při těchto článcích neskutečný problém držet se toho co chci vlastně napsat a nakonec z toho vznikne článek dlouhý jako prase s nulovou informační hodnotou :D Tak uvidíme jak se mi to povede.

Hned ráno, když jsem nastupoval do autobusu, mě řidič zaskočil velmi netradiční otázkou. "Co chcete?" otázal se mě ten starý pán, zatímco se ležérně rozvalil na svém sedadle, a ani se neobtěžoval se na mě podívat. Když jsem ze sebe, poměrně dost vykolejený z jeho otázky, nakonec dostal velmi inteligentní odpověď, že bych chtěl jet tím autobusem do města, tak se na mě podíval jako kdybych byl blázen a už se na nic neptal :D A to byl teprve začátek velmi zvláštního dne.